Diagnostika karcinomu prostaty (CaP)

Karcinom prostaty je druhou nejčastější malignitou mužské populace. S věkem incidence stoupá s maximem v 7. a 8. dekádě. Nejčastějším typem karcinomu prostaty je adenokarcinom. Vyskytuje se v periferní části a pacient nemusí mít žádné subjektivní potíže. Zatímco benigní hyperplazie prostaty (BHP) se vyskytuje v centrální oblasti prostaty a pacient může mít různé obtíže při močení. Vyšší výskyt karcinomu prostaty je vysvětlován stárnutím populace a zlepšenou diagnostikou. V rámci klinické diagnostiky je podezření na adenokarcinom prostaty vysloveno na základě suspektního nálezu per rectum, a elevace hladiny PSA v séru. Abnormální nález při digitálním rektálním vyšetření je však indikací k provedení punkční biopsie prostaty nezávisle na hladině PSA. Výše hladiny PSA koreluje s výší rizika výskytu karcinomu prostaty. Dle Evropských doporučených postupů je zvýšené riziko u mužů nad 50 let nebo nad 45 let s rodinnou anamnézou karcinomu prostaty. Samotná elevace hladiny PSA by neměla být indikací k punkční biopsii prostaty. Současným problémem je fakt, že 20 % pacientů se signifikantním karcinomem prostaty uniká diagnóze při primární biopsii. Nárůst počtu nadbytečných biopsií vede ke zvýšenému riziku komplikací. Úspěšnost záchytu karcinomu prostaty u primobiopsií je 30–40 %. Jak často tedy opakovat vyšetření PSA a kdy indikovat k biopsii? Jak vypadá nový navrhovaný algoritmus diagnostiky karcinomu prostaty? Odpovědi na tyto otázky a praktické a ucelené informace na téma „Diagnostika karcinomu prostaty“ přináší akreditovaný EUNI kurz, jehož autorem je prim. MUDr. Jaroslav Tůma.