Plicní embolie pohledem kardiologa

Plicní embolie (PE) patří spolu s infarktem myokardu (IM) a cévní mozkovou příhodou (CMP) mezi nejčastější a nejzávažnější kardiovaskulární onemocnění. Plicní embolie, stejně jako hluboká žilní trombóza (HŽT) jsou různou manifestací stejného onemocnění, jímž je tromboembolická nemoc. Hlavním specifikem plicní embolie (PE) je velmi variabilní klinický obraz, což má zásadní vliv na volbu diagnostického a terapeutického postupu. Základem managementu PE je na toto onemocnění vůbec pomyslet a optimálně stratifikovat riziko pacienta. Nejčastějším symptomem plicní embolie je dušnost, setkáváme se s ní u 85 % postižených pacientů. Tato dušnost vzniká na podkladě nízkého srdečního výdeje, obstrukce v plicním řečišti a s tím související periferní hypoxemií. Velmi časté jsou i bolest na hrudi či kašel, které jsou ale velmi nespecifické. Pokud je pacient postižen plicní embolií závažnost její manifestace je závislá na rozsahu obstrukce tepenného řečiště plic a funkční kapacitě kardiopulmonálního systému (srdce a plic v předchorobí). Obstrukce tepenného řečiště při plicní embolii má za následek snížený srdeční výdej. Tento snížený srdeční výdej je kompenzován různými mechanismy (př. vazokonstrikce, aktivace sympatoadrenergního systému), pokud však tyto kompenzační mechanismy nestačí nebo dochází k sukcesivní embolizaci, tak se může rozvíjet multiorgánové selhání, nebo v případě akutního, rychle progredujícího stavu hrozí náhlá smrt. Lze těmto stavům předcházet? Jaké jsou současné možnosti léčby plicní embolie?  Podrobně se tomuto tématu věnuje kurz s názvem „Plicní embolie pohledem kardiologa“ jehož autorem je MUDr. Miloslav Špaček, FESC.

Akreditovaný test: 2 kredity