Rána se může zahojit bez jizev, pokud jsou přítomny regenerační iniciační buňky (RIC). Tento závěr publikovali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR , 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Národního ústavu pro výzkum rakoviny v centru BIOCEV v prestižním mezinárodním časopise Genome Biology. Objev může v budoucnu pomoci v léčbě onkologických onemocnění.
Embrya se hojí typicky bez jizev a mohou dokonce regenerovat chybějící části těla. Schopnost hojit se, aniž by se utvořily jizvy, mají i lidé, resp. nenarozené děti. Některé korekční operace se proto provádějí ještě v děloze matky, aby se způsobilost k hojení využila. Pro přežití a správný vývoj je pravděpodobně rozhodující rychlé uzavření rány.
V pozdějším věku se tato kompetence ztrácí a nahrazuje ji tvorba jizev. Nalezení příčiny, možnost obnovy hojení bez jizev a schopnosti regenerace ztracených částí těla jsou v současnosti velmi atraktivní oblastí moderního zdravotnictví.
Poranění spouští tvorbu regeneračních buněk
Vhodným modelem jsou pulci žab v raných stadiích vývinu, protože rychle a efektivně regenerují amputovaný ocas. Během vývoje na několik dní schopnost hojení ztratí, ale poté ji opět získají, což je vynikající modelový systém pro studium hojení.
Pulec drápatky vodní, model pro studium regenerace.
FOTO: Radek Šindelka, BTÚ AV ČR
Struktura buněk pokožky u embryí drápatky.
FOTO: Silvie Tománková, BTÚ AV ČR
Pomocí pokročilých technologií, včetně profilování jednotlivých buněk, tým z Biotechnologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV objevil buňky, které se vytvářejí v reakci na poranění a následně migrují na povrch rány. Tam pak organizují další buňky, aby chybějící tkáň regenerovaly. Když svoji úlohu splní, mizejí.
Tým odborníků je nazval RIC ‑ regeneračními iniciačními buňkami. RIC se objevují pouze v tkáních s regenerační schopností, pokud jsou fyzicky odstraněny, tato schopnost se ztratí a vznikne jizva.
„Nyní pokračujeme v charakterizaci RIC, abychom mohli vyvinout léčebné postupy, které je v poraněných tkáních aktivují, navodí tak hojení bez jizev a umožní regeneraci tkání, jež by za normálních okolností jizvu vytvořily,“ říká hlavní autor publikace Radek Šindelka z Laboratoře genové exprese Biotechnologického ústavu AV ČR.
„Vzhledem k tomu, že nádorový ekosystém je velmi podobný hojící se ráně a některé geny aktivované v RIC jsou pravděpodobně klíčové z hlediska biologie nádorů, může tato studie znamenat přínos i pro lepší porozumění chování zhoubných nádorů,“ dodává Karel Smetana z 1. LF UK, jehož skupina působící v BIOCEV a NÚVR se na výzkumu podílela.
Jak dlouho bude vývoj léčby trvat, je těžké odhadnout.
Tento projekt byl podpořen Grantovou agenturou ČR, Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR a Národním ústavem pro výzkum rakoviny.
Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1186/s13059-024-03396-3
Pozn.: Aktualizace 4. 10. 2024 ‑ doplněna citace prof. Smetany
