Odborníci na spánkovou medicínu si dne 13. 3. 2020 připomínají Světový den spánku (World Sleep Day). Zdůrazňují, že přiměřený spánek je zásadní podmínkou správné životosprávy a důležitým faktorem celkového zdraví včetně dobrých kognitivních schopností. Zároveň představují novinky v oblastech spánkové medicíny.
„Spánek je nezbytný pro regeneraci našich tělesných i duševních sil, posiluje paměť, kreativitu i imunitní procesy; omezuje vznik obezity a dalších projevů metabolického syndromu, a tím snižuje riziko infarktů, cévních mozkových příhod i cukrovky. Odplavováním toxických látek v průběhu noci snižuje riziko vzniku Alzheimerovy demence. Přiměřeně dlouhý a kvalitní spánek je důležitý jak pro dětský, tak i dospělý věk. Poruchy spánku zvláště u dětí a v průběhu dospívání jsou spojeny s řadou vývojových problémů, jako jsou například porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo autistické spektrum poruch, dále s poruchami nálady, a to nejčastěji depresivními stavy, i poruchami příjmu potravy,“ říká přední česká odbornice na spánkovou medicínu prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Nejčastější poruchou, se kterou se lékaři na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN u dospívajících setkávají, je zpožděná fáze spánku a bdění s pozdním usínáním i probouzením. Na zvýšeném výskytu se podílí nadměrné používání smartphonů, tabletů a počítačů ve večerních hodinách, jejichž obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Porucha bývá často spojena s dalšími psychiatrickými problémy a má závažné sociální důsledky. Doporučená léčba je pacienty často odmítána a dle výsledků sledování kliniky ji akceptuje pouze přibližně 20 % pacientů.
World Sleep Day (World Sleep Day letos připadá na 13. 3.) je organizován World Sleep Society. Letošním heslem je Better sleep, better life, better planet.
Další výzkum lékařů Neurologické kliniky se týká dospělých pacientů, kteří si do té doby nestěžovali na potíže se spánkem. „Ukázalo se, že ideální kvalita spánku je v části populace vzdálená skutečnosti. Výzkum pomocí noční polysomnografie u osob nad 50 let ukázal, že polovina z těchto dobrovolníků splnila diagnostická kritéria pro středně těžkou nebo těžkou spánkovou apnoi, kdy je již indikována léčba trvalým přetlakem v dýchacích cestách (CPAP), třetina nemocných měla periodické pohyby končetinami ve spánku, 1 nemocný měl zkrácenou latenci REM spánku (polysomnografická známka narkolepsie) bez dalších příznaků, 1 nemocný měl jednoznačné projevy poruchy chování v REM spánku. Kvalita spánku se s věkem zhoršovala,“ uvádí prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Jak dále odborníci zjistili, kvalita spánku negativně korelovala s pitím alkoholu a kouřením cigaret, ukázalo se rovněž, že tíže zmiňované obstrukční spánkové apnoe souvisela s body mass indexem (BMI). Spánek přiměřené kvality byl nakonec přítomen jen u 14 % vyšetřených.
Odborníci na spánkovou medicínu zkoumají také nadměrnou denní spavost, tedy nedostatečnou bdělost, která nejčastěji souvisí se zkráceným nebo nekvalitním spánkem, ale může být i projevem centrálních hypersomnií – narkolepsie a idiopatické hypersomnie. Jde o nepříliš časté nemoci, na které se málo myslí, a nemocní jsou proto správně diagnostikováni až po dlouhé době.
Porucha spánku, která předvídá Parkinsona
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN má v České republice nejdelší tradici péče o poruchy spánku. Výzkum je navázán na rutinní „spánkovou medicínu“, která se věnuje všem poruchám spánku s výjimkou insomnie. „Klinika se v oblasti spánku zabývá zejména výzkumem narkolepsií a idiopatickou hypersomnií, poruchami spánku dětského věku a poruchou chování v REM spánku. V období 2016–2019 řešili lékaři vědecký grant, v němž se zabývali poruchou chování v REM spánku (z angl. REM sleep behavior disorder – RBD). Tato nemoc představuje období před propuknutím neurologických nemocí, jako je například Parkinsonova nemoc. Zatím není lék, který by zpomalil nebo zastavil postup neurodegenerace, která tyto pacienty postihuje. Lékaři v rámci grantu hledali jiné projevy této nemoci pro její jednodušší skrínink. Jednou ze zkoumaných oblastí byla analýza hlasu a řeči, kterou jsme rozvinuli ve spolupráci s Elektrotechnickou fakultou ČVUT. Automatická analýza spontánní řeči je totiž schopna odhalit změnu řeči typickou pro Parkinsonovu nemoc ještě ve stádiu RBD,“ vysvětluje prof. Šonka. Lékaři už mají připravenou metodiku pro český jazyk pacientů a připravují také metodiku v jiných jazycích. Jejich výzkumy dále pokračují.
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.
Kontakt na tiskovou mluvčí:
Petra Klusáková, DiS.
Oddělení komunikace 1. LF UK
tisková mluvčí 1. LF UK, redaktorka
petra.klusakova@lf1.cuni.cz
tel. 224 964 406
mob. 773 205 725
Článek byl publikován se svolením 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
